Shanon Michaelis

Celé jméno: Shanon Michaelis
Věk: 18 let
Rasa: Vlkodlak
Obor: Vlkodlačí studium
Kolej: Podzimní
Povaha: Je velmi společenská nedělá jí se seznámit s kýmkoliv, kdy je dlouho sama doslova s toho blázní, jelikož se cítí osaměle a znuděně má totiž potřebu s někým komunikovat. Ve volném čase kreslí, vše co vidí nebo co jí inspiruje, není v tom zlá, snaží se každým dnem zdokonalit, i když to potřebuje mnoho času. Jejím menším koníčkem je literatura, ráda čte romány, ale ani jinými knihami neopovrhne. Jejím hlavním probléme je, že trpí trémou nedokáže se vyjádřit před velkým davem nebo třídou, proto si občas přeje být neviditelná a tak lehce utéci od toho strachu. Občas se dokáže zachovat chladně, kdy jí něco vytočí nebo se jí nelíbí, což je jedna s věcí, co jí nejde zrovna nejlépe. Ale jedna věc může mnohé překvapit, není tak křehká a jak vypadá, je to velmi silná dívka, co si stojí vždy za svým i když možná to nedá najevo příliš nahlas. Kdy prohraje, zkouší se poučit se svých chyb a jde dál. Nesnáší sukničkám a, kdy se jí stane, že na jednoho narazí, ráda si s nimi pohrává, ale nemá v plánu s někým takovým prohrát své srdce a hrdost. Její srdce se může občas zdát jako oříšek, ale je to tak prosté, až je to těžké. Je skoro pro každou zábavu, co se nalezne, snaží se ať s ní není nuda, i když někdy jí to fakt nejde přiznána si to i sama. Má ráda temně modré růže někomu se mohou zdát obyčejné, ale jí přijdu jedinečné a zajímavé svou barvou.
Historie: Shanon se narodila jako čistokrevný vlkodlak s dlouhé nepřerušení linie, vlkodlaků. Jejich rodina nebyla moc velká, narodila se jako druhorozená, jejím starším sourozencem je bratr o dva roky starší jak Shanon. Prožíval běžné dětství, ke kterému patřili hašteření se svým starším bratem, ale i přesto jí na něm dost záleží. Společně se svým bratem se učila základním dovednostem a vědění o našem druhu. Jak byli starší její bratr se začal zajímat i o vědomostech jeho druhu, a rád jej učil Shanon základních vědomostech o nich nebo jak je rozpozná. Jak byla starší, toužila po něčem jiném než vědomostech. Nemohla si stěžovat své dětství prožila dobře. Chvíli ji trvalo, než našla školu, která ji skutečně zaujala, nechtěla na školy, kde jsou jen vlkodlaci, chtěla toho víc ani sama nevěděla co přesně, ale Měsíční univerzita jí doslova ohromila. Nebylo potřeba ani přemlouvaní, i když otec zprvu nesouhlasil, ale nakonec jí přihlásili.